Taakže, protože stopa je prošlápnutá, můžu se taky vydat na cestu vlastní prezentace.
V roce 2001 jsem si koupil Spartaka. Myšlenka byla vcelku prostá. "Dostavějls chalupu, naučil se zedníčině, klempířině, elektrikařině a vodařině, něco od dřeva, něco od železa a co fčíl?" povídám si. Koupíš si starou Octavii 59, takovu, s jakou rodina zakládala motorizaci a uděláš si jí. Z Oktávky se vyklubal převlečenej Spartak a už jsem v tom lítal. Lítal ve vetoších,. lítal v dobových artefaktech a vše to bylo provázeno učením se html a pak php a podobně a obrazem je můj web www.spartaky.cz .
Se čtyřma rodinnejma Spartakama, dvěma oktávkama, asi tak pěti historickýma přívěsama, nějakou tou stodvácou, Simcou atd. jsem mohl skončit. Neskončil.
Mladší syn? "...že by se sanitka hodila, když je ten skorodoktor." taxe jedna po nachomýtnutí dovezla a stejný, respektive podobný výrok vedl ke koupi "něčeho staršího".
První na ráně, bylo ...prakticky za odvoz a pod cenu šrotu...sršní hnízdo. Prostě bylo první a hlavně obsahovalo můj dětský idol.
Říkával jsem tomu ponorka. Připadalo mi, že má maličká okénka atp. Prostě dětské fantazie.
Ponorku už v rodině máme, je to Spartak, který přežil povodně pod vodou, tak se nabídlo jméno Sršeň. U nás se musí jmenovat všechno!
Do Minora jsem se zamiloval na první poslech. Tj. jakmile jsem slyšel, že jde o Minora, vlastně jsem už věděl, že to chci.

No a taxem, protože Sršeň není projekt na toto léto, ale na léta, oslovil Luboše Balcara ( minor.kvalitne.cz ), co by se dalo udělat s jeho stránkami aby ... a po dohodě postavil tyhle. Takže se tu vítám a Vás taky.