Aero Minor II 1946 - 1951
Toggle Content
Main Menu

Toggle Content
User Info

Welcome Anonymous

Nickname
Password

Membership:
Latest: citrofilurens
New Today: 0
New Yesterday: 0
Overall: 170

People Online:
Members: 0
Visitors: 3
Bots: 0
Staff: 0
Staff Online:

No staff members are online!

Toggle Content
Jazycy
Český English

Toggle Content
KNIHA

První souhrnná publikace o Aero Minor II.
615 Kč + poštovné 85 Kč
278 stran A4 - Náhled
OBJEDNÁVKA

Toggle Content
Nesháníte?

Pro NewsNapsali o MinoruZ redakčního stolu › Moje auto - Aero Minor -1950

Z redakčního stolu

Moje auto - Aero Minor -1950

Posted by: Rancher on Tuesday December 02, 2014 (17:35:49)   (2513 Reads)
 Article Rating: 5
Anders a jeho otec
Anders a jeho otec

Tento článek je volným pokračováním předchozí koláže vytvořené z korespondence s Andersem, švédským majitelem rodinného vozu - Aero Minor, 1950. Tak, jak byl v angličtině napsán, tak ho čtete. Jde o překlad Andersova článku, ke kterému jsem ho malinko vyprovokoval. Razz

Díky Andersi! Žádný z nás se takovouto historií nemůže pochlubit.



Letní den roku 1950 na švédském venkově v severní části kraje Värmland. Můj otec už byl dost znechucený ze starého Opla, kterého koupil na podzim na tradičním trhu mezi koňmi a lesními stroji.
Rez vítězil i přes inovativní opravy mé matky, která z hadrů a barvy vytvořila předchůdce kompozitních materiálů, i když dosud nebyly vynalezeny.
Prodejci aut se nedají nalézt uprostřed hlubokých lesů, takže moji rodiče odjeli do domovského města Arvika a snažil se nějak obchodně zhodnotit rezavého předválečného Opla na novější auto. Nebylo to tak snadné. Nikdo nejevil zájem - kromě významného prodejce aut, pana Örtendahla. Byl schopen i dodat auto - a takových moc nebylo. Vozy byly prodávány všude a vy jste si museli předobjednat Volkswagen, Volvo nebo Saab k dodání v nejisté budoucnosti.
Örtendahl nemohl dodat nějaké auto v tento konkrétní den- ale uměl to (až) na den druhý!
Zcela nový Aero Minor! Stál, skoro stejně jako např. Saab, ale na druhou stranu jste ho mohli skutečně koupit. Astronomická částka 5 650 SEK zahrnovala vlastní dodání vozidla a topidlo zdarma (jinak by to bylo za 290 SEK). A malá rodinka se opět vrátila do divočiny. Přišla zima a topení se ukázalo jako trochu slabé v tom třeskutém zimním období. Absence vodního čerpadla může být jedno vysvětlení a obrovský chladič další. Byly prováděny pokusy. Překližková krabice za chladič lapající "teplo" za ním a vedoucí ho do auta - nefungovalo to. Místní kovář / pošťák svařil trychtýř kolem výfukového systému a vedl o něco teplejší vzduch - smíchaný s dvoudobými výfukovými plyny do auta. Nebyla to nijak zvlášť dobrá myšlenka! Wink
Na výlety do nejbližšího města v regionu - Torsby (obec Thorovo), posádku doplnily skleněné 15l baňky s horkou vodou. Alespoň z nich bylo přiměřeně teplo na cestě do Torsby, ale na zpáteční cestě to bylo jako obvykle.

Mnoho Minorů se prodávalo v Dánsku a Nizozemsku. Tyto dvě země mají společné dvě věci: hrdelní jazyk a nedostatek kopců. Švédsko kopce má!
Chtěli-li jsme se dostat z nového domova v severním Värmlandu do svého starého rodného města, museli jsme přejet slavný strmý hřeben "Fryksdalshöjden". Ne všechna auta to dokázala. Zvláště pro ta, která neměla benzínové čerpadlo a jejich palivová nádrž byla umístěné nízko. Musela se obrátit a do kopce couvat. Minor dokázal jet správným směrem. To ovšem jen v případě, že výfukový systém nebyl plný dehtu a karbonu. To pak Minora předjel i nějaký starší pán na kole. Moje sestra se prý tak styděla, že si lehla na zadní sedadlo, kde seděla, a schovávala se. Rodinný pes snadno doprovázel vůz a běžel do kopce vedle něj.

Po nějakém čase se rodina přestěhovala zpět do rodného města Arvika, narodil jsem se i já a nakonec moji rodiče začali provozovat obchod. Auto bylo příliš malé, a když mi byly asi 3 - 4 roky, prodali Minor a koupil Volvo Duett, vhodnější pro jejich potřeby.
Přesto mi zůstaly na Minora nějaké vzpomínky.Tlačítko houkačky, které náhle skočilo na zadní sedadlo - spolu s pružinami a kroužky; moje matka tahající za jeden knoflík a můj otec za jiný, když jsme se chystali vyjet. O 50 let později jsem dostal vysvětlení: první tlačítko byl sytič a druhý byl od startéru Smile
Tak či onak, auto změnilo majitele a jezdilo na silnicích až do začátku 60. let, kdy dosloužila převodovka.
Celou tu dobu jsem já a můj otec mluvili o koupi Minora zpět. V roce 2000 nás vnuk posledního kupujícího zavolal a zeptal se, jestli bychom měli zájem. Auto zabíralo místo v garáži. Nebylo ani rezavé, ani shnilé díky suchému a teplému ubytování. Dokonce i pryžové díly byly rozumně OK, takže to vypadalo slibně. Některé části chyběly, takže jsem začal hledat a zjišťovat. V roce 1980, muž jménem Alf Klaesson zrenovoval Minora. V motoristickém časopise, o tom vyšel článek a já měl ten časopis ve svých sbírkách.
Vypsal jsem si ze seznamu všechny Alfy Klaessony a takto připraven, začal vytáčet čísla. Druhý telefonát byl ten správný!. Samozřejmě, že mi může pomoci, pravil. Měl nějaké náhradní díly a věděl, kde sehnat další. Dřímající projekt renovace se stal mým a reálným.
Auto + náhradní díly, spousta náhradních dílů. Přeprava ostatků do mé garáže a začal jsem vyhledávání další informace a chybějící části. Jeden vygooglený švédský Minor mne přivedl ke kolegovi na jihovýchodním pobřeží. Měl 4 převodovky! To bylo to, co jsem potřeboval (alespoň jednu). Kromě toho jeho dcera žila 20 km ode mě. Takže po navštěvě svého otce přivezla převodovky, ke mně domů. Po několika měsících v garáži, jsem byl připraven k pokusu nastartovat. Neměl jsem ani ponětí, jak by to mělo fungovat. Co s nastavením zapalování či karburátoru.
Sytič a zatáhnutí za startovací táhlo. Nastartoval okamžitě a naplnil celou garáž modrým olejovým dýmem. Chvíle štěstí a to i přesto, že jediný mnou nalezený způsob, jak motor zastavit, bylo vytáhnout zapalovací kabely ze zapalovacích svíček. Embarassed Kvalita zapalovacích cívek neutrpěla i přes 50 let spánku. Za rok nebo o něco později, se mi podařilo protáhnout auto přes testování a registraci.
Od té doby jezdím po okolí a zúčastnil jsem se několika výstav.
Pokaždé to bylo hodně obdivovatelů, kteří okukují moje auto a kladou otázky. Taky jsem vyslechl spoustu příběhů o dalších Minorech.

Takže je to opravdu radost vlastnit takový vzácný vůz s touto rodinnou historií.

 

Comments
  Printer Friendly Format
 

Stránky o automobilu Aero Minor II. Výroba: LETOV a MOTORLET (Walter) - závody Jinonice a Letňany, Československo, 1946 - 1951 ©2002-2012 Luboš Balcar, Pavel Krbec, Vladimír Nešpor a všichni aktivní uživatelé stránek. Použití jakýchkoliv autorských materiálů, tj. textů i obrázků z tohoto webu je možné pouze se souhlasem a uvedením zdroje - www.minory.cz


Interactive software released under GNU GPL, Code Credits, Privacy Policy